Karate techniky
Postoje
zenkutsu dači – nejzákladnější postoj, který se používá, jak pro obranu, tak pro útok.
- Zadní noha je napnutá, přední noha je ohnutá v kolenu, aby koleno bylo v úrovni chodidla, kyčle jsou snížené
- Záda musí být ve svislé poloze nad kyčlemi, obličej směřuje vpřed
- chodidla jsou přibližně rovnoběžná (chodilo přední nohy je poněkud více vytočeno dovnitř postoje)
- ve variantě tohoto postoje „ hammi“ (poločelně) je trup proti čelní poloze pootočen o 45°, hlava hledí vpřed
- tělesná hm,otnost je rozdělena – přední dolní končetina okolo 60% váhy a zadní dolní končetina kolem 40% tělesné hmotnosti
- tento postoj je výchozí polohou pro útok
hačiči dači - paty jsou v šíři ramen, špičky jsou vytočeny ven
Uči hačiži dači - paty jsou v šíři ramen, špičky jsou vytočené dovnitř.
Šiko dači – postoj jezdce na koni, kdy postoj je širší, kolena pokrčené a špičky směřují ven
Kokutsu dači – je obraný postoj. Paty jsou v jedné přímce, přední noha je mírně pokrčená, špička směřuje dopředu, zadní noha je otočena do písmene L kdy je koleno pokrčené a vytočena.
Kamae - jsou obě nohy mírně pokrčené, váha je přibližně na obou nohou stejná, těžiště těla zhruba uprostřed postoje, délka postoje asi na délku dvou chodidel (o něco kratší než zenkutsu dachi), šířka postoje asi na šíři ra
Kryty
Jodan Age Uke – jde o základní kryt k obraně útoků směřujících od žaludku výše
- Odráží se s nasazením síly směrem nahoru, vnější strana předloktí
Provedení – paže se zkříží ve výši brady, odrážející ruka vpředu, pohyb obou paží je rychlý a silný, přičemž loket odrážející paže zůstává ohnutý v úhlu 90 stupnů
Gedan-barai – užívá se proti úderu nebo kopu do břicha nebo rozkroku, zápěstím (předloktím) odrážíme útok směrem dolů a stranou, je to tzv. dolní kryt
- provedení – při úderu zápěstím funguje loket jako osa úderu, při odrážení úderu napřimujeme paži obloukovým úderem směrem dolů, jenž končí asi 15 cm nad kolenem přední nohy
- obě předloktí rotují a při vzájemném míjení se téměř dotýkají
- při kopu směrem vzhůru proveďte odklonění velkou silou
Soto – uke – oblooukoví kryt vedený obloukem seshora na pásmo chudan, úhel v lokti je po celou dobu 90°, v závěru rotace předloktí a pěsti.
Uči – uke - vnitřní obloukový blok začínáme nápřahem od opačného boku a přes střed těla vedeme kryt s následnou rotací, úhel v lokti 90°
Osae - uke - kryt stlačením, nataženou rukou s otevřenou dlaní před sebou, vedeme kryt směrem seshora dolů k sobě, dlaň směřuje dolů
Nagashi uke - to je technika, která se používá ke krytí protivníkova úderu směřujícího na váš obličej
- pokud si zvolíš kryt pravou paží, začne se zvedáním pravého předloktí před tělem se současným stažením pravé kyčle a pravé dolní končetiny vzad
- udeř na protivníkovu paži zdola dolní částí svého předloktí a bez přerušení pohybu veď své předloktí k pravé straně hlavy
- techniku dokončete s paží v poloze asi 10 cm před čelem, pěst nahoře s dlaní vytočenou vpřed
- loket držte blízko těla
- v momentu úderu odrážejícího útok má být pěst pevně sevřena a břišní svaly napjaté
- síla má být z těla přenášena vlnovitě do podpaží a odtud do paže provádějící obranný úder
Sukui – uke - používá se na vyklonění dráhy kopu útočníka, kryt zvnějšku dovnitř otevřenou dlaní; druhé provedení: zevnitř ven – kryjeme taktéž otevřenou dlaní
Juji -uke (Džudži - uke)
kryt vnějšími stranami předloktí překřížených propnutých paží s rukama v pěst, kryt chrání zepředu spodní část těla. Při použití džudžiuke džodan jsou většinou dlaně otevřené.
Kakiwake - uke - kryt malíkovou hranou otevřené ruky, kdy se zachycuje paže soupeře a odtlačuje ze středu těla.
Shuto – uke ( šuto – uke ) - kryt malíkovou hranou zevnitř směrem ven, nápřah dlaní k uchu, postupná rotace, úhel v lokti 90°
¨
Mika cuki geri - vnější svislý kop
- provádí-li protivník pokus o útok úderem, blokujte jeho předloktí při jeho přemístění vpřed a protiútočte vnějším svislým kopem do jeho břicha nebo slabin
-tento kop se někdy používá jako kryt, např. když se protivník pokouší provést úder na vaše těo, odkopněte jeho předloktí při tomto útoku stranou
- k provedení tohoto krytu použijte chodidlo
ÚDERY
čoku – cuki přímý úder zavřenou pěstí úderovou plochou seiken směrem vpřed s úplnou rotací předloktí - úder vychází z hikite (zavřená pěst u boku dlaní nahoru) - v konci úderu je ruka téměř natažená vpřed dlaní dolu
Oi – cuki – římí úder ruky, kdy užijeme vždy stejnou ruku jako nohu v předu
Sanbon – cuki – provádíme tři údery zasebou . první je kizami – cuki na džodan, gyaku – cuki čudan, kizami – cuki čudan
Gyaku cuki – uder ze zadní nohy
předsunutá noha je opačná, nežli pěst provádějící úder, tedy pokud máme předsunutou pravou nohu, úder provádí levá pěst
- úder se používá především pro protiútok, jehož sila spočívá v rotaci boků a v zapojení jejich svalů do úderu
- důležitá je rovněž výška kyčlí a jejich držení ve shodné výši
- pro zesílení síly úderu napneme zadní nohu a současně posuneme spodní část těla a své těžiště mírně v před
- efektivní nácvik vyžaduje, aby pohyb paží byl v podstatě řízen rotací kyčlí
Tate cuki – liší se od Gyaku cuki nebo oi cuki tím že se vytočí jen zápěstí a to málíkovou stranou pěsti dolů.
Ura cuki- liší se od gyaku cuki, oi cuki i tate cuki zase vytočením zápěstí kdy pěst s klouby směřuje směrem dolů
- úder je veden přímo vpřed bez rotace předloktí s použitím čelních kloubů pěstí a s dlaní vytočenou vzhůru dovnitř
- cíl úderu může být obličej, střední pásmo anebo bok
- úder je slabý, pokud nejsou zapojeny a plně napjaty svaly na bocích
Mawaši cuki – je hákový úder ruky
Kizami-cuki – úder přední rukou s vytočením ramene – bodnutí
- aniž pohneme přední nohou, provedeme bodavý úder prudkým napnutím paže se zapojením pohybu kyčlí a zadní nohy
- tento úder může sloužit jako technika k rozhodnutí boje, většinou se však používá jako akce k odpoutání pozornosti, po niž následuje další úder, kterým se zakončí náš útok ( oi-cuki, gyaku- cuki )
Uraken-uči – sek hřbetem pěsti
- s využitím pákové síly lokte je sek veden po obloukové dráze buď horizontálně, nebo vertikálně
- je určen především jako protiútok vedený na pásmo hlavy, solar plexus anebo na boky těla
Seky hranou dlaně
Haito-uči – sek palcovou hranou ruky
- v haito se používá protilehlá strana ruky na rozdíl od malíkové hrany
- úderová plocha se rozkládá od oblasti mírně pod základnou ukazováku k prvnímu kloubu palce
- palcovou hranu lze využít stejně jako malíkovou
Šuto-uči – sek malíkovou hranou
- stejně jako u úderu ruky je pružnost loketní páky a rotace předloktí a kyčlí rozhodující úspěch
- předloktí přetoč tak silně, aby se v momentu úderu dlaň dostala do opačné polohy
- útok může být veden ze vnitř ven anebo zvenku dovnitř
- když provádíš úder zevnitř ven, pak otáčej kyčlí opačným směrem, než vede úder
- pokud jde úder směrem dovnitř, pak kyčle rotují shodně s úderem
- rotační pohyb kyčlí musí být proveden vždy s úderem
- hlavním cílem seku jsou spánky, krk anebo bok trupu
- úder lze provést i palcovou hranou ruky
Udery loktem ( empi )
Joko - empi – uči – boční přímý úder loktem
- výchozí pozice je předloktí držené před hrudníkem, jehož se dotýká
- loket se pohybuje stranou,po přímce ve směru útoku
- pro úder se využívá síla celého těla
- tento úder se používá hlavně jako protiútok v situaci, kdy se vás protivník snaží uchopit ze strany anebo na tebe zaútočil zblízka
- cílem úderu je protivníkova hruď nebo boky jeho těla
- tento úder může být označován jako yoko hiji-ate
Age – empi – uči – úder vedený loktem ze spodu na bradu
Otoši – empi – uči – úder vedený loktem z hora dolů
- jakmile je protivník stažen nebo hozen dolů na zem, udeřte shora, ne však silou lokte, ale silou celého těla
- v momentě, kdy boky směřují dolů, poloha předloktí musí být vertikální a zvláštní pozornost by se měla věnovat stabilitě spodní části těla
- protiútok tímto směrem může zasáhnout hlavu (obličej nebo zezadu) anebo trup protivníka
- úder se též označuje jako otoši hiji-ate
Mawashi empi-uči – obloukový úder loktem
- jde o protiútok, který zahájíme po odražení čelního útoku
- pro úder pravým loktem začínáme z polohy pravé pěsti asi před pravou prsní bradavkou
- udeřím co nejsilněji a koordinuji loket s rotací kyčlí a pohybem celého těla vpřed
- může být označován i jako marši hiji-ate
Kopy
Mae – geri - přímý nárazový kop
- úder bříškem chodidla anebo patou provedeme prudkým napřímením končetiny v koleně při výchozí pozici se zdviženým kolenem
- síla úderu vzniká s pohybem kyčlí vpřed při udržení pevné a vzpřímené polohy bederní páteře
- užití je proto zejména vhodné pro kopy směřující dolů
- cílovou oblastí jsou tudíž břišní oblast, rozkrok, stehna či holeně
Kin - geri -je přímí kop nartem na pásmo gedan obdoba mae – geri
Kakato – geri - kop patou shora dolů
Mae – tobi – geri přímí kop ve skoku
- tobigeri je silná technika, kterou je třeba provádět sebevědomě a směle
- musíte vyskočit vysoko do vzduchu a kopnout do cíle v nejvyšším bodě své dráhy
- kop ve skoku zahrnuje dvě základní metody provedení
1) se snažíte odrážet přední nohou a kop vedete zadní nohou
2) se odrážíte zadní a kopete přední nohou
- základním principem je provést kop vpřed při letu těla ve vzduchu
Uširo - geri - kekomi - kop vzad
z čelného postavení provedeme přímý kop směrem vzad libovolnou nohou
v okamžiku nárazu na protivníka je nutné, aby postoj stojné nohy byl velmi pevný
kop je účinnou protiakcí proti útoku nebo pokusu o uchopení ze zadu
kop má směřovat na obličej, břišní oblast, rozkrok nebo dolní končetinu
Mawaši geri kop nártem nebo koši po oblouku směrem vpřed, kop dopadá na soupeře ze strany
Ura mawaši geri kop vpřed vedený z druhé strany, než je kopající noha. Kop dopadá po oblouku ze strany chodidlem nebo patou
Hiza – geri- přímí kop kolenem na Džodan nebo chudan. Máme dva typy mae hiza – geri a mawaši – hiza - geri
Joko – geri - rozeznáváme dva typy kopů yoko – geri. První je přímý trčený kop se silnou prací boků a druhý kop je
yoko – geri keage kyvadlový kop do strany.
Yoko – tobi – gery – boční kop ve výskoku